Rozpočtová rezerva na rekonstrukci: Kolik by měla být a proč je důležitá

Když se v září 2024 rozlily povodně po celé Česku, mnoho obcí zůstalo bez silnic, mostů a vodovodů. Lidé čekali na pomoc - ale peníze, které měly být k dispozici, nebyly kde by měly být. Rozpočtová rezerva na rekonstrukci, kterou vláda měla jako záchranný mechanismus, byla prakticky vyčerpána už po třech měsících. A to přesto, že škody přesáhly 60 miliard korun. Takže otázka zní: kolik by měla být rozpočtová rezerva na rekonstrukci, aby tohle už nikdy neopakovalo?

Co je rozpočtová rezerva na rekonstrukci a k čemu slouží?

Rozpočtová rezerva na rekonstrukci je finanční záloha, kterou stát drží na zvláštní položce ve státním rozpočtu. Je určená jen na jedno: rychlé financování oprav po mimořádných událostech - povodních, bouřkách, zemětřeseních, požárech. Nejde o běžné výdaje na stavby, ale o nouzové opatření, které se aktivuje, když se něco zhroutí - a nečeká se na roční rozpočet.

Do roku 2024 to tak nebylo. Když nastala katastrofa, vláda musela předložit novelizaci rozpočtu, což trvalo měsíce. Teď je to jinak. Podle zákona č. 434/2024 Sb. má stát vyčleněnou rezervu, která má být k dispozici ihned. Ale jak to v praxi vypadá?

Skutečná výše rezervy v roce 2025 - a proč je nedostatečná

V roce 2025 byla vládní rozpočtová rezerva na krizové situace stanovena na 7,88 miliardy korun. Zvýšení o 10 miliard korun z roku 2024 na povodňové škody přineslo celkem 17,88 miliardy korun. Zdálo se, že to stačí. Ale v prvním čtvrtletí roku 2025 bylo z této rezervy přealokováno 6 miliard korun na dotace pro obnovitelné zdroje energie. Dalších 14 miliard korun bylo přesunuto z nespotřebovaných prostředků ministerstva průmyslu - například na kompenzace cen energií.

Co zůstalo? Vláda nevyužila 10 miliard korun, které měly jít na odstraňování škod z povodní 2024. Až do února 2025 nebyly z nich uvolněny žádné peníze. Proč? Protože proces schvalování je pomalý. Regionální úředníci z Olomouckého kraje čekají na schválení projektů už čtyři měsíce. Silnice jsou v havarijním stavu, ale bez peněz se nic nedělá.

Co říkají experti - jak velká rezerva by měla být?

Finanční analytik Jan Kubíček z Czech Fund Company říká: ideální výše rezervy by měla činit 1-1,5 % HDP. Pro Českou republiku to znamená 30-45 miliard korun ročně. Proč? Protože průměrné roční škody z povodní se blíží 35 miliardám korun. A to jen z jednoho typu katastrofy.

Ekonom Petr Jiříček z Masarykovy univerzity upozorňuje: škody z povodní 2024 byly skutečně vyšší než 60 miliard korun. Rezerva 40 miliard korun na dva roky tedy nebyla jen nedostatečná - byla zcela neadekvátní.

Deloitte v analýze z ledna 2025 doporučuje: minimálně 1,2 % HDP ročně. To je pro aktuální HDP 36 miliard korun. Národní rozpočtová rada v dopise z února 2025 doporučuje zvýšit minimální rezervu na 1 % HDP a umožnit její dynamické navýšení podle klimatických rizik.

Proč se peníze nečerpají, i když jsou k dispozici?

Tady je problém nejen v částce, ale v systému. Podle interní zprávy MFČR z listopadu 2024 trvá průměrné schválení projektu na rekonstrukci 5,2 měsíce. Evropské standardy říkají: maximálně dva měsíce.

Proč to trvá tak dlouho? Protože obce a kraje musí předložit kompletní dokumentaci, která se musí schvalovat na několika úrovních. A pokud se v rozpočtu nemění položky, nemůžou peníze přesunout. To znamená: pokud obec měla rozpočet založený na běžných výdajích, nemůže do něj přidat „rekonstrukci po povodni“ bez změny rozpočtu - a to trvá měsíce.

Na fóru finance.cz popisuje úředník z Olomouce: „Měli bychom mít automatické schválení, když je vyhlášen krizový stav. Ale ne. Musíme čekat, dokud ministerstvo nevydá pokyn, který nevydá.“

Co se děje s penězi, které jsou k dispozici?

Rezerva není jen otázkou částky - je to otázka transparentnosti. V roce 2025 bylo 6 miliard korun z rezervy převedeno na podporu obnovitelných zdrojů. To je dobré - ale ne z rezervy na rekonstrukci. To je jako použít záchrannou loď na převoz nářadí.

Podle MFČR byly v roce 2025 výdaje na rekonstrukci financovány i z evropských fondů - například z Národního plánu obnovy. To je dobré, ale ne znamená, že národní rezerva není potřeba. Evropské fondy mají složité podmínky, dlouhé termíny a nesouhlasí s rychlým využitím. Rezerva na domácí úrovni musí být rychlá, jednoduchá a přímo dostupná.

Co se stane v roce 2026?

Podle plánu vlády v demisi má být schodek státního rozpočtu v roce 2026 225 miliard korun. To je o 16 miliard méně než v roce 2025. Ale zároveň je připraveno 49 miliard korun na „neurčené účely“. To znamená: pokud se opět stane katastrofa, bude se muset opět předkládat novelizace rozpočtu - stejně jako před rokem 2024.

Boris Šťastný z Motoristů varuje: „Vláda vysála rezervu. A teď chce dělat škrty.“ To je výzva. Pokud nezvýšíme rezervu, budeme opakovat stejnou chybu - čekat na katastrofu, pak předkládat návrhy, čekat na schválení a ztrácet čas, když lidé potřebují domov, silnici, vodu.

Co by mělo být změněno?

Je potřeba dvě věci:

1. Zvýšit rezervu na 1-1,5 % HDP - tedy 30-45 miliard korun ročně. To je realistická částka, která pokryje většinu přírodních katastrof bez nutnosti novelizace.
2. Zjednodušit proces čerpání. Pokud je vyhlášen krizový stav, měly by se peníze automaticky převedly na obce a kraje. Žádné podrobné dokumenty, žádné čekání. Pouze předložení odhadu škod a přímé převody.

Stát má peníze. Má i zákony. Chybí mu rychlost a odvaha.

Co můžete dělat vy?

Pokud jste občan, který byl postižen povodní, nečekáte na stát. Hledejte informace na stránkách svého kraje nebo obce. Víte-li, že se připravuje nový rozpočet, napište svému zastupiteli. Zeptejte se: „Kolik je v rozpočtu na rekonstrukci? Jaký je plán na její zvýšení?“

Pokud jste v obci nebo kraji, zkontrolujte, zda máte v rozpočtu položku 5903 - „Rezerva na krizová opatření“. Pokud ne, požádejte o její zařazení. Nečekáte na ministerstvo. Vy můžete začít teď.

Rekonstrukce není jen o betonu a kameních. Je to o tom, zda stát stojí za svými občany, když je všechno zničené. A tohle je otázka, kterou musíme položit znovu a znovu - dokud nebude odpověď jasná a rychlá.