Jak nastavit splátkový kalendář v kupní smlouvě - krok za krokem s příklady

Podle průzkumu České bankovní asociace z června 2023 bylo 68 % sporů o splátky vyřešeno ve prospěch věřitele - ale pouze tehdy, když byla v smlouvě jasně uvedena klauzule o ztrátě výhody splátek. Jinak můžete požadovat jen tu jednu splátku, která je splatná, a ne celý dluh. To je jako kdybyste koupili auto a měli právo požadovat jen tu jednu pneumatiku, která nebyla zaplacena.

Co musí splátkový kalendář obsahovat?

Není to jen tabulka s čísly. Je to právní dokument. A každá položka musí být přesná. Tady je seznam toho, co nesmí chybět:

1. Výše dluhu - napsaná čísly i slovy. Například: „Celková částka 500 000 Kč (pět set tisíc korun).“ Pokud napišete jen „500 000“, může to být považováno za nejasné - a v případě sporu to může být výhodné pro protistranu.
2. Počet splátek - kolikrát se má platit? 6, 12, 24? To musí být jasné. Ne „v několika splátkách“. To není dostatečné.
3. Výše každé splátky - všechny splátky musí být stejné, pokud nejsou úroky. Pokud se liší, musíte to vysvětlit. Například: „První splátka 100 000 Kč, další devět splátek po 44 444,44 Kč.“
4. Datum splatnosti - to je nejčastější chyba. Napište konkrétní datum: „15. listopadu 2025“, ne „v listopadu“. Nebo použijte pravidlo: „každý 15. den měsíce“ nebo „30 dní po doručení zboží“. Pokud napišete „v průběhu měsíce“, může to být vykládáno jakkoli - a to je riziko.
5. Klauzule o ztrátě výhody splátek - to je nejdůležitější část. Bez ní nemůžete vyžadovat celý dluh, pokud zákazník prodlení s jednou splátkou. Musíte to napsat přesně: „Dlužník ztrácí výhodu splátkového kalendáře, pokud neuhrazení jedné splátky trvá déle než 30 dní. V takovém případě je celý zůstatek dluhu ihned splatný.“
6. Úroky z prodlení - pokud je úrok v smlouvě, musí být uveden v procentech ročně. Například: „Za prodlení se účtují úroky ve výši 12 % ročně.“ Pokud to není uvedeno, úroky nemůžete požadovat - ani když je to „běžná praxe“.
7. Stavba kalendáře jako nedílné součásti smlouvy - napište: „Splátkový kalendář je nedílnou součástí této kupní smlouvy.“

Příklad správně nastaveného kalendáře

Představte si, že společnost KOPA, s.r.o. kupuje od LAXO, s.r.o. obráběcí stroj za 500 000 Kč. Platba se rozloží na 10 měsíčních splátek bez úroků. Jak by to mělo vypadat v smlouvě:

Splátkový kalendář
Celková kupní cena: 500 000 Kč (pět set tisíc korun).
Dlužník se zavazuje, že dluh splatí ve 10 měsíčních splátkách po 50 000 Kč. První splátka je splatná 15. listopadu 2025. Každá další splátka je splatná 15. den následujícího měsíce. Ztráta výhody splátek nastává, pokud není splátka zaplacena do 30 dnů od jejího splatného data. V takovém případě je celý zůstatek dluhu ihned splatný. Splátkový kalendář je nedílnou součástí této kupní smlouvy.

Tato formulace je jasná, přesná a v souladu s českým právním řádem. Pokud zákazník nezaplatí v lednu, můžete v únoru požadovat celých 450 000 Kč - ne jen tu jednu 50 000 Kč.

Co se děje, když to není správně?

Nejčastější chyby, které vidíme v praxi:

• Zapomenuté datum první splátky - uživatel „AutoDiag“ z BusinessCenter.cz objednal diagnostický přístroj. Smlouva měla splátkový kalendář, ale neříkala, kdy má být první platba. Výsledek: 3 měsíce nedorozumění, zákazník říkal, že platí až po testu, prodejce že hned. Všechno se vyřešilo až na soudu.
• Nejasná klauzule o ztrátě výhody - podle Pohoda.cz 37 % podnikatelů má v smlouvě napsáno „pokud nezaplatíte, můžeme požadovat celý dluh“. To není dostatečné. Musí být jasně uvedeno, za jakých podmínek a jaký je následek.
• Neuvedené úroky - zákazník prodleví 60 dní. Vy chcete úroky. Ale v smlouvě nic není. Soud řekne: „Nebylo uvedeno, tak nejsou.“

Na druhé straně - podnikatel na Zivnostnik.cz používá od roku 2018 pevné datum - každá splátka 15. dne měsíce. Od roku 2020 má digitalizovaný systém, který mu připomíná splátky. Nemaže žádné prodlení. Proč? Protože všechno je jasné. Zákazníci ví, co očekávají.

Digitalizace a daňové povinnosti

Od 1. ledna 2023 je splátkový kalendář v podnikatelských transakcích přímo propojen s elektronickou evidencí tržeb (EET). To znamená, že pokud prodáváte na splátky a vaše činnost podléhá EET, musíte každou splátku v systému zaznamenat jako samostatnou tržbu. Ne jen celkovou cenu.

Podle prognózy Ministerstva financí z května 2023 bude do konce roku 2024 95 % splátkových kalendářů v podnikatelském prostředí digitalizovaných. To znamená, že manuální tabulky v Excelu už nejsou dostatečné. Používejte software, který generuje smlouvu, kalendář a zároveň odesílá data do EET - jako například Pohoda, Money S3 nebo E-ZAK.

Daňový aspekt je důležitý: podle komentáře na Pohoda.cz se zdanitelné plnění počítá podle data splatnosti v kalendáři, ne podle data, kdy peníze přišly. Pokud splátka je 15. listopadu, musíte ji zahrnout do daňového přiznání za listopad - i když zákazník zaplatí až 20. listopadu.

Proč to všechno dělat?

Podle průzkumu Českého statistického úřadu z roku 2023 se objem obchodů s použitím splátkového kalendáře zvýšil o 18,7 % oproti předchozímu roku. A 43 % zákazníků preferuje nákup na splátky, pokud je cena nad 50 000 Kč.

Podnikatelé, kteří nabízejí splátky, mají průměrně o 23 % vyšší prodejní objemy. Ale jen ti, kteří mají smlouvu správně napsanou. Ti, co nechají „na odhad“, trpí ztrátami času, peněz a energie.

Splátkový kalendář není jen „formalita“. Je to nástroj, který vám umožňuje:

• zvýšit prodeje bez zvýšení rizika,
• získat důvěru zákazníků,
• vyhnout se soudním sporům,
• zajistit cash flow,
• respektovat zákon.

Není to těžké. Stačí napsat to, co je potřeba - přesně, jasně, bez slovních hříček. A pak použít systém, který vám připomene, kdy má co přijít. To je všechno.

Co dělat, když už máte špatnou smlouvu?

Pokud máte smlouvu, která neobsahuje klauzuli o ztrátě výhody splátek, nebo má nejasná data, neznamená to, že jste ztratili všechno. Můžete:

1. Požádat zákazníka o dočasnou doplnění smlouvy - vytvořte doplněk, který přesně upřesní všechny body. Obě strany ho podepíší.
2. Pokud zákazník odmítne, zachovejte všechny komunikace - e-maile, SMS, faktury. Můžou sloužit jako důkaz, co bylo mezi stranami dohodnuto.
3. Příště už to udělejte správně.

Neexistuje „případně“ nebo „asi“. V právní praxi je jen „je“ nebo „není“.